Zažil jsem srandy fůru Prošel světa kus Ze skotských polí viděl prvně dvojmo Velký vůz Jak vzal mě první třídou na konečnou Velké medvědice Pak letěl volným pádem jako předtím tolikrát Kolik svatých tehdy při mně mohlo stát? Když hledal jsem na dně Vltavy střechy od Atlantidy Teď každá vteřina se vleče, já cítím jak mi do bot teče A každá sklenice je mělčina, do který se potápím Za to teď nosím svetr, co kouše Do kopců mě nestihl vzít Až dolů se budu zas pouštět Svleču ho Nosím svetr, co kouše Do kopců mě nestihl vzít Až dolů se budu zas pouštět Pak svleču ho, a jsme si kvit Znám pomíjivost času, kdy se vše zastaví I nekonečný kolotoč mého deja vu I pády na hubu, když jsem vsadil na špatnýho koně Teď každá vteřina se vleče, já cítím jak mi do bot teče A každá sklenice je mělčina, do který se potápím Za to teď nosím svetr, co kouše Do kopců mě nestihl vzít Až dolů se budu zas pouštět Pak svleču ho Nosím svetr, co kouše Do kopců mě nestihl vzít Až dolů se budu zas pouštět Pak svleču ho Co v sobě nosím, nechci už pouštět A co mám, nenechám si vzít Už mě nedusí, že v sobě skrývám růžový světlice vystřelený Za to teď nosím svetr, co kouše Do kopců mě nestihl vzít Až dolů se budu zas pouštět Pak svleču ho, a jsme si kvit Už jsme si kvit