Jsi pouhý metr od mola Topíš se, ale nevoláš Nechceš mě rušit Až z tebe bude mrtvola Budeš mlít pořád dokola Já jsem to tušil Jak pokaždé ptáš se, Co na to já Jak pokaždé mi voláš Už tvoji kůži zdobí nach Ulpí jak křivda na ženách Jichž byly mraky Radši než říct jim cokoli Se snažíš splynout s okolím Posraný strachy Jak pokaždé ptáš se, Co na to já Jak pokaždé mne voláš Jak je možné, že lidé mlčí Když něco žádá řešení Jak je možné pořád nic nedělat Nějak to dopadne, ty se drž od toho Stejně bys sám nikdy nic nezměnil Jestli bůh chce, tak holt bude hotovo Na vlastní život nemáš dost sil Proč tomu staletí lidé věří. Jak pokaždé ptáš se, Co na to já Jak pokaždé mne voláš Jak pokaždé ptáš se, Co na to já Jak pokaždé nevoláš