Je den. Tak pojď Marie ven. Budeme žít. A házet šutry do oken. Je dva. Necháme doma trucovat. Když nechtějí - nemusí. Nebudem se vnucovat. Jémine. Všechno zlý jednou pomine. Tak Marie. Co ti je? Všemocné. Jsou loutkařovi prsty. Ať jsou tenký nebo tlustý. Občas přetrhají nit. A to pak jít. A nemít nad sebou svý jistý. Pořád s tváří optimisty. Listy v žití obracet. Je to jed. Mazat si kolem huby med. A neslyšet. Jak se ti bortí svět. Marie. Kdo přežívá nežije. Tak ádijé. Marie. Už zase máš (k)tulení sklony. Jako loni. Slyším kostelní zvony znít. A to mě zabije. A to mě zabije. A to mě zabije. Jistojistě. Já mám Marie rád. Když má moje bytí spád. Býti věčně na cestách. A kránu spícím plícím. Život vdechovat. Nechtěj mě milovat. Nechtěj mě milovat. Nechtěj mě milovat. Já mám Marie rád. Když má moje bytí spád. Býti věčně na cestách. A kránu spícím plícím. Život vdechovat. Copak nemůže být. Mezi ženou a mužem. Přátelství - kde není nikdo nic dlužen. Prostě. Jen prosté. Spříznění duší. Aniž by kdokoli. Cokoli tušil. Já mám Marie rád. Když má moje bytí spád. Býti věčně na cestách. A kránu spícím plícím. Život vdechovat. Nechtěj mě milovat. Nechtěj mě milovat. Nechtěj mě milovat. Já mám Marie rád. Když má moje bytí spád. Býti věčně na cestách. A kránu spícím plícím. Život vdechovat.