To Slunce je mojí inspirací Matka příroda a země již jsem synem Lidé jsou Achillem v patové situaci Bude hůř pokud nesplynem Jdou jak mořem Vlna za vlnou Občas se srazí cestou k děsivému břehu Ale nemají pocit, že jedním jsou mořem Nač je nám horám poroučet Namísto chleba lámeme hole, Ale kdo nasytí ty hordy čet Co žene Láska k bližním na válečné pole Jestli Bůh tvořil zemi spatra Tak pane Bože to klobouk dolů Marně teď v sobě pátrám Kdy naposled jsme takhle mluvili spolu Když už jsme u toho Dovol mi otázku Vážně to s člověkem už visí na vlásku Vážně je hotovo? Jak se mě můžeš takhle ptát Přestaň už plýtvat slovama Jsem tvůrce a ne kat řeknu Ti rovnou co s váma A bo lilo už od kuropění Najednou se spojení přerušilo