Do řádků tvých řas Ti pozpátku napíšu ze snů vzkaz. Do všech tvých částí, do peřin, Pak vesmír vejde ve smír. A my vystoupáme výš Nad střechy paneláků A až budem k sobě blíže, Z vlčích máků Ti složím tóny v hlas A do odkrytých písmen Můžem pomalu se vkrást Nejistým krokem nad propast. Pod kůži, do tepen Se vpíjím a tuším, že musím ven. Skrz hloubku ran pak vyprchám. Tvůj vesmír vejde ve smír. A my vystoupáme výš Nad střechy paneláků A až budem k sobě blíže, Z vlčích máků Ti složím tóny v hlas A do odkrytých písmen Můžem pomalu se vkrást Nejistým krokem nad propast. A my vystoupáme výš. Jsi bezbřehá řeka, v tvých peřejích tonu bez dechu. A tam, kde do moře vtékáš, nás necháš utonout Jak dva vojáčky z cínu v útrobách veleryb. Hledíme na hladinu a ještě na vteřinu. Vystoupáme výš Nad střechy paneláků A až budem k sobě blíže, Z vlčích máků Ti složím tóny v hlas A do odkrytých písmen Můžem pomalu se vkrást Nejistým krokem nad propast. Ve smíru teď unikám. Na půl cesty k Tobě křičím do ticha.