Tak zase jeden den úzce spjat s realitou
S vůnà tvou, a touhou tou co nejde ovládnout
Chvà li plout jen, tak ve dvou
Pak si lehnout a být prost té radosti
Z toho  e  à t mů em, i kdy jen jednou,
Ale tim spà  člověk člověku blà Â
Dokud to nepochopà Â
Tak budu nekonečně psát
Tisà ce básniček
A bude jednà m z mých... holčiček
VÂ dyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu
Ka dej druhej má  enu
Jen já  ádnou nese enu
Věra a Luděk a Radek s RÃ Â ou
Se poznali včera a u si spolu pà  ou
Vasil má Nata u a Imrich zase Ilke
Ju Hon Li má Hoka u a Brabcová je s Jà lkem
Had má svojà hadici a maj spolu hádky
Jen já ru im tradici a dr à m se matky
Proto e ta mi, v dycky řà kala  e  ivot je jako bonboniéra,
A Â e je vcelku jedno kde začnu
Tak jsem si řek,  e kdy mám takovej pech
Přeskočà m na druhej břeh a zkusà m  těstà na pánech
Co vyrazilo dech předev à m těm co jsem znal
Snad proto v poslednà ch dnech se dr eli dál
A já to nechápal a tou il po lásce
A ve vroucà m objetÃ, tak jako v pohádce
Stal jsem se oběťÃ samoty v zajetÃ,
A Â e je ti to jedno... tak to mě celkem sebralo
VÂ dyť i Libor má Zdenu a Igor Irenu
Ka dej druhej má  enu
Jen já  ádnou nese enu
Věra a Luděk a Radek s RÃ Â ou
Se poznali včera a u si spolu pà  ou
Vasil má Nata u a Imrich zase Ilke
Ju Hon Li má Hoka u a Brabcová je s Jà lkem
Had má svojà hadici a maj spolu hádky
Jen já ru im tradici a dr à m se matky
Proto e ji mám rád!