Zdá se mi, že přišla doba mý milý,
Kdy už je čas to zabalit.
Vždyť tolik věcí jsme si slíbili,
Co ještě jsme si nedali.
Vím, že na světe je lidí 7 miliard a my už se jednou v tom davu našli.
S touhletou myšlenkou chci to zabalit a dát na to mašli.
Jsme jak to pápěří na bodláku,
Rozvátý do velkejch dálek.
Chci vás mít blíž, aspoň na dálku,
Když najdete pod stromkem dárek.
Vím, že v roce je dní přes 360 a jen jeden, kdy opět jsme spolu.
Alespoň v duchu, když už ne pod jednou střechou, u jednoho stolu
Jsme jak komety, co ač se v letu minuly,
Na věky změnily svý dráhy.
Ač jsme v dálce, tak nezačínáme od nuly.
Držíme si palce, dál jsme si drahý.
Život náš plyne si dál v rytmu valčíku a někdy pádí v rytmu ča-či.
Spolu si užijme tuhletu muziku, nehledě na boty, který tlačí.
Vím, že na světě je uší 14 miliard a jen málo z těch uší se slyší.
Snad až tón varhan od Betléma začne hrát, zas budem si bližší.
Jsme jak komety, co ač se v letu minuly.
Na věky změnily svý dráhy.
Ač jsme v dálce, tak nezačínáme od nuly.
Držíme si palce, dál jsme si drahý.
Zdá se mi, že přišla doba mý milý,
Kdy už je čas to zabalit.
Roztančit hvězdy na jadřincích jablek a svíčky na skořápkách zapálit.
Vím, že na světe je lidí 7 miliard
A my už se jednou v tom davu potkali.
Tak na to myslete, až zas přijde čas, čas to rozbalit.
Jsme jak komety, co ač se v letu minuly,
Na věky změnily svý dráhy,
Ač jsme v dálce, tak nezačínáme od nuly,
Držíme si palce, dál jsme si drahý.