Mám pod vočima kruhy
A po všech známejch dluhy
A značnou potřebu vzpruhy
Vždyť na cestě do truhly
Mý dny jedny jsou jak druhý
Chci sundat trochu tíhy
Co mi dělá v duši rýhy
Chci aby moje nohy
Ze zajetý trasy uhly
Než se změním v hnědý uhlí
Jenže na cestě z kruhu
Svítí spousta barů
A každej z nich mi
Votevírá náruč
A moje duše široká
Na mě mrká
Že je to ó-ká
Mám vítr v kešeni
A ostudu jak lešení
Vím že už jen vzpomínky
Zbudou k potěše mi
Než mí věřitelé
Začnou hledat řešení
V oběšení
Pryč odnese mě Šemík
Mám vítr v kešeni
Však nepropadám zděšení
Vím, že jiskru naděje
Někdo vykřeše mi
Pak se vrátím
Z hanby kabát
Uši svěšený
A touhu život žít
Nad nějž není
Pil jsem den a noc
A bylo toho moc
Ale nebylo toho dost
Stále jsem víry prost
Že někdy zlepší se můj post
A že tu nejde jen vo posty
Vykládej mi třeba postý
Vím že v týhle společnosti
Je za vola, kdo se postí
Tak mi teda řekni co s tím
Chtěl bych fakt zvednout hlavu
Ale pak jen koukám se, kerý
Futra jsou vhodný
Pro zaseknutí sekery
A moje duše široká
Na mě mrká
Že je to ó-ká
Mám vítr v kešeni
A ostudu jak lešení,
Vím že už jen vzpomínky
Zbudou k potěše mi
Než mí věřitelé
Začnou hledat řešení
V oběšení
Pryč odnese mě Šemík
Mám vítr v kešeni
Však nepropadám zděšení
Vím, že jiskru naděje
Někdo vykřeše mi
Pak se vrátím
Z hanby kabát
Uši svěšený
A touhu život žít
Nad nějž není
Až mě pak jednou z baru
Odnesou nohama napřed
A až mi to Honza Rejžek
V nekrologu natře
Uzná, že i přes ten vítr v kešeni
A srdce v sádře
Tenhle život žil jsem
Vždycky nadřeň
Až na dřeň
Mám vítr v kešeni
A ostudu jak lešení
Vím že už jen vzpomínky
Zbudou k potěše mi
Než mí věřitelé
Začnou hledat řešení
V oběšení
Pryč odnese mě Šemík
Mám vítr v kešeni
Však nepropadám zděšení
Vím, že jiskru naděje
Někdo vykřeše mi
Pak milí zlatí
Pak Vám to splatím
Teď ale ne
Teď letím
Tak zatím...