V bedně je prd a stěny tvýho bytu Se zdají být zas trochu těsnější. Chceš z toho smutku pryč a náhle jsi tu A moje společnost tě konejší. Strach z vlastní nahraditelnosti Je to jediný, co nás spojuje. Nad desátým pivem plácáme hlouposti A proti světu spolu bojujem. Tlacháme fráze a hráze Prolomíme chlastem. Lížem si rány a brány Otevřem slastem. Dnes v noci ať se stane, co se stane, Neříkej ne! Mlč a buď ráda, že máš kamaráda. Buď mou žížalou Julií a já budu tvá Dáda. Tak mlč a krej mi záda, Ve dvou se to hned líp životních snů vzdává. Měníme svět v hospodským šerosvitu, Přípitek střídá přípitek. Volíme mezi nocí prostou citu A ránem prostým výčitek. Pak naprostej nedostatek soudnosti A alkoholu v krvi přebytek, Nás ráno přivede do tvý domácnosti, Kde si na podlaze způsobíme zážitek. No tak buď ráda, že máš kamaráda. Buď mou žížalou Julií a já budu tvá Dáda. Tak mlč a krej mi záda, Ve dvou se to hned líp životních snů vzdává.