Do tvý hlavy já objevil jsem zvonek. Tak zvoním, čekám, a objeví se mozek. Vesele říká: Nikdo není doma. Já jsem si jistej, že zkusíme to znova. Tak otevírám pokoj i bez klíčů a bez kliky. A neutíkám bez boje, kormidluju parníky. Stále se k tobě dobývám. Odpočinek neznám, nevnímám. Času málo, chvátám. Od začátku na úplnej konec. Moje malá ztráta. No prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Od začátku na úplnej konec! Prostě nejsem! Prostě nejsem! Prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Od začátku na úplnej konec. Prostě nejsem až takovej borec! Jedna ženská, vítr proti vodě. Je po kolena v blátě a táhne čtyři lodě. Vesele říká: Nikdo není doma. Já jsem si jistej, že zkusíme to znova. Teď jazyky nám srůstaj, kapky krve stékaj. Ruce máme neklidný a navzájem se hledaj. Nějak mě ta romantika dostala. A tebe bolí hlava a jsi ospalá Času málo, chvátám. Od začátku na úplnej konec. Moje malá ztráta. No prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Od začátku na úplnej konec! Prostě nejsem! Prostě nejsem! Prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Od začátku na úplnej konec. Prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Od začátku na úplnej konec. Prostě nejsem! Prostě nejsem! Prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Od začátku na úplnej konec. Prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Od začátku na úplnej konec. Prostě nejsem! Prostě nejsem! Prostě nejsem až takovej borec! Prostě nejsem až takovej borec! Od začátku na úplnej konec. Prostě nejsem. Prostě nejsem...!