Sedím u okna v tramvaji a nemám žádnou jistotu O svém postavení v tomhle životu A ani trochu nevím a ani trochu nesvedu Činit si nároky na cokoli a v jakémkoli ohledu A ani neobhájím to, proč sedím v týhle tramvaji Nejradši tady jedu tak trochu potají Trosečník z baru a s cílem co se rozptýlí Jak starej vagabund vezu se na kost opilí A každý ostrůvek co někdo ohlásí Je peklo slíbený padlými nebesy A vesmír nade mnou nad míru mojí žádosti Neschová poutníka i s jeho malostí Ale o to tu nejde o to tu nejde O to tu nejde O to tu nejde O to tu nejde O to tu nejde O to tu nejde Ale o to tu nejde O to tu nejde O to tu nejde Ale o to tu nejde O to tu nejde Život je nádhernej, hýbou se stěny Vrhnu se tonoucí do očí ženy Očí tak hlubokých jak temný krátery Spanilý klenoty, hvězdy a étery Ve vlastním vězení tak sám neschopen hovoru Plivla mi do duše s pocitem nových obzorů Ale o to tu nejde O to tu nejde O to tu nejde Ale o to tu nejde O to tu nejde o to tu nejde Jsem jenom pasažér Pasažér Pasažér Jsem jenom pasažér Pasažér Pasažér Ale o to tu nejde O to tu nejde O to tu nejde Ale o to tu nejde O to tu nejde o to tu nejde